Tortilla měla prý hezký domov. 2 bráchové původem z dětského domova si pronajali byt, našli práci, pořídili si kočku.
Měli ji moc rádi, zabezpečili balkon, aby jim neutekla, prý je poslouchala jako pejsek. Uměla sedni, lehni.
Pak se něco pokazilo, kluci přišli o práci, rychle potom o byt a co s micinou, když je člověk po krk v průšvihu.
Umístili ji do sklepa bytového domu, který museli opustit, a věřili, že se o ní někdo postará. Po nějaké době si ji všimla jedna ze sousedek a začala ji krmit a hledat pro ni domov.
Když k nám Tortila přišla, byla hubená jako tkanička a moc se bála. První dny jsme vymýšlela neuvěřitelné skrýše a já byla zoufalá, že netuším, kde je, ačkoli měla k dispozici jen jednu místnost. Pak vylezla a udělila mi svoji vzácnou důvěru.
Věřím, že ji udělí každému, kdi ji bude mít rád a bude se o ní starat.
