Minimálně 2 dny strávila mladinká kočička na plechové střešní římse nad poděbradskou hlavní třídou. V poledním žáru, v chladných nocích, v kraválu frekventované ulice. Bezradně běhala a mňoukala, ale nebylo jednoduché jí pomoci. Nakonec ji přijeli osvobodit poděbradští hasiči. Mesalina byla špinavá, kožíšek hustě obsazený blechami, uši plné svrabu, useknutý konec ocásku, ale mazlila se jako o život.
Tak mě napadlo, že Mesi na té střeše vymňoukala lepí život. Teď je to milá mazlivá společnice odpočívající na sofa. V kočičím kolektivu se sotva odrostlé kotě chová velmi dominantně. Asi dříve žila v podmínkách, kdy se musela o obživu umět poprat. Teď už jí ke štěstí chybí jen vlastní člověk, který by na ní měl více času než já.
