U zahrady paní Kristiny zastavilo pozdě večer auto, vzápětí se znovu rozjelo…a z příkopu se ozývalo zoufalé pištění. Když na místo paní Kristina přiběhla, nebylo tam nic, ale druhý den na zahradě našla 2 oranžová kočičí miminka. Nutno napsat vyděšená a divoká miminka. Podařilo se ji prťata nalákat do skleníku a tam je krmila, pokud nebylo možné je naočkovat (dohodli jsme se, že po naočkování koťata přijmeme).
Očkování stálo paní Kristinu i pana veterináře spoustu škrábanců a kousanců, ale podařilo se.
Chci moc poděkovat paní Kristině, která o syčáky s láskou a s nasazením svých rukou pečovala. Neříkala, že nemůže, ačkoli bych se vůbec nedivila, kdyby to řekla. Ona chtěla prťatům pomoc a proto všechny problémy překonala. Moc si toho vážíme.
Kristián se rekordní rychlostí změnil z prskajícího divocha ve mazlivé a přítulné zlatíčko. Domů by rád šel se svým bráškou Kryštofem. Prošli spolu hodně dobrodružným živorním startem a rádi by spolu šli i po pohodlných životních cestách, které je, pevně věřím, čekají.
