Povídání o tom, jak Ramon, šéf přeplněného vlkavského depozita, potkal Bruna:
Jedu si takhle vyzvednout auto ze servisu do sousední vesnice na svém modrém galuskáči.
Krásné slunečně říjnové dopoledne, odbočuji v zatáčce z hlavní a najednou periferně postřehnu pohyb něčeho malého bělavého pod křovíčky vpravo kousek před sebou.
„Hlavně né kočku, hlavně né kočku…“ broukám si, cloním oči před nízkým sluncem a zastavuji.
„Vážené kočky, máme stop stav, doma překočkováno, žádnou další podvýživu z příkopa neberem…“ Halasím, aby bylo předem jasno. Ale v mixu žluti a hnědi prvního spadaného listí a polovysoké trávy nic dalšího nevidím.
Tiše doufám, že je to hranostaj. Devět aktuálních kotěcích kousků by pro letošní podzim stačilo.
Zase se to tam mrsklo! Zahlédnu nad trávou opelichaný, hubený ocas a šine se to ke mně. Bílo flekaté cosi, ale na hranostaje to moc nevypadá. Vypadá to spíš jako… Bruno! Vždyť je to Bruno!
A nevypadá vůbec dobře. Hlavička špinavá, z očí mu teče hnědý hnus v barvě lógru, lógr má Bruno pomazaný i po špínou šedivém kožichu, ale něco z těch fleků budou asi i jeho vlastní. Bříško nafouklé, zadek kostnatý…
„No ještě že jedu náhodou kolem, Bruno. Ty zas vypadáš. Pojď Bruno, jdem do batohu, ať vyzvedneme to auto, za chvíli mají polední pauzu.“
V kanceláři servisu se Bruno nespokojeně snaží prodrat z batůžku ven a naléhavě píská.
„Máš nějaký mňoukavý baťoh. Nebo to je tvoje nové vyzvánění?“ culí se kamarád servisák.
‚Žádné nové vyzvánění, to je Bruno‘, oponuji.
„Aha, já myslel, že je to zas nějaká kočka. To je sbíráš všude?“
‚Všude je nesbírám a tohle je Bruno, žádná kočka‘ kontruji a vítězoslavně tasím Bruna z batohu.
„Aha, takže tohle NENÍ kočka, co?“
„Není, copak nevidíš? Tohle je přece Bruno!“
„V životě jsem teda asi neviděl žádnou kočku. A dělá to dvanáct set šedesát čtyři. „Celou dobu jsem si myslel, že máme na dvoře tři kočky a ono ne.“ Kroutil hlavou kamarád…
Bruna prohlédla paní veterinářka. Z běžně dostupných parazitů neměl v sobě a na sobě snad jen ovčí motolici, takže jsme vyfasovali lékárnu a jeli jsme domů.
Nyní je už Bruno uzdravený. A je to mazel. Vrní kdykoliv se někdo objeví a snaží se po člověku vyšplhat a lísat se.
Tak ke komu se vydá Bruno domů?…
